Heptameron je sbírka 72 povídek napsaných Markétou Navarrskou, publikovaná v roce 1558 pod názvem Histoires des amans fortunez. Svou formou se podobá Decameronu (Giovanni Boccaccio). Původně měla obsahovat sto příběhů pokrývajících deset dnů, stejně jako Decameron, ale do své smrti stačila Markéta dokončit pouze 72 příběhů. Proto ve druhém, mírně zkráceném vydání z r. 1559, byla kniha nazvána Heptameronem - podle semidenního časového rámce, do kterého je prvních 70 povídek seskupeno. Mezi textem jsou povídky navzájem pospojovány a komentovány.Autorka, francouzská královna, choť Jindřicha IV. Navarrského, zde řeší otázku vzájemného poměru mezi mužem a ženou - od opravdových čistých citů až po vztahy nemorální. Jinou skupinu tvoří povídky, v nichž se vysmívá neřestem a pokrytectví mnichů. Podává tak satirický obraz společenského života šlechticů, měšťanů a mnichů v 16. století.Podobně jako v Decameronu i zde se sejde deset osob, pět šlechticů a pět dam, jež nepohoda a rozvodněná řeka pozdržela na cestě z léčebných lázní k domovu, a vyprávějí si rozmanité příběhy